Via Ferraty ve Slovinsku

Ferraty ve Slovinsku: Jak si užít adrenalin a krásu Julských Alp

Slovinsko je jako ten kousek Evropy, kde se příroda rozhodla pořádně vytáhnout a ukázat, co umí. Je to země, kde se zeleň chová jako místní celebrita a hory jsou jako rozsáhlé outdoorové posilovny s výhledem, který by z Instagramu udělal starou novinu. A ferraty? Ty jsou jako epické horské dráhy bez bezpečnostních pásů, ale s adrenalinovým kopečkem zdarma.

Lezení na ferratách ve Slovinsku je jako absolvovat kurz "Jak být Spider-Manem", jenomže místo pavoučích schopností máte karabiny a lano. Pro začátečníky je to jako otevřít dveře do tajného klubu, kde heslem je odvaha a vstupním darem pohledy, které vám vyrazí dech. Pro rodiny s dětmi se stává jako magická expedice do světa, kde se učíte spolupracovat jako tým Avengers na výletě.

Pro ty, co mají ferratování v malíčku, Slovinsko připravilo trasy, které jsou jako finální boss ve videohře – výzva, která prověří každý váš sval a odměnou je pocit vítězství tak silný, že by se vedle něj cítit malý i Hercules. A humor? Ten najdete v každém železném stupu a laně. Je to jako by tyto ferraty navrhoval skřítek s vtipným kloboučkem, který si řekl, že každá dávka strachu musí být okořeněna smíchem.

Pokud hledáte místo, kde se dá zažít dobrodružství, které vás naučí nové dovednosti, posílí vaše tělo i ducha a zároveň se pobavíte, Slovinsko a jeho ferraty jsou tu pro vás. Připravte se na zážitek, který je jako bungee jump pro vaši duši – trochu vás to možná vyděsí, ale vzápětí vás naplní euforií a touhou skočit znovu. Ve Slovinsku není ferrata jen cesta, je to dobrodružství, po kterém už nikdy nebudete chtít jen tak sedět doma.

Via ferrata Mala Mojstrovka

Ferrata Mala Mojstrovka je zajištěná cesta, která vede po severní stěně stejnojmenné hory v Julských Alpách. Je to vzrušující a krásný výstup, který nabízí úžasný výhled na Triglav, Škrlaticu, Špik a další vrcholy. Ferrata je vhodná i pro začátečníky, ale vyžaduje základní horolezecké zkušenosti a vybavení. Obtížnost je C, délka cesty je asi 4 hodiny a převýšení je 721 metrů.

Ferrata začíná na průsmyku Vršič, kde se dá dojet autem. Odtud se jde po cestičce do sedla Vratca a pak se odbočí doleva k úpatí skály. Zde se nasadí lezecký postroj a helma a vstoupí se na zajištěnou cestu. První část je strmý komín, který vede k systému skalních můstků. Potom se pokračuje po částečně zajištěných skalních stupních na plochý východní hřeben, kterým se dostane na vrchol Mala Mojstrovka.

Sestup je možný po normální cestě na jižní stranu do sedla nad Vršičem. Odtud se jde po svahu s jemnou sutí zpět na silnici. Ferrata je nejlepší v letním období, když není sníh ani led. Je třeba dávat pozor na pád kamenů a exponované úseky.

Via ferrata Mala MojstrovkaVia ferrata Mala MojstrovkaVia ferrata Mala MojstrovkaVia ferrata Mala Mojstrovka

Via ferrata Prisojnikovo okno

Ferrata na Prisonikovo okno je jednou z nejúžasnějších a nejoriginálnějších cest v Julských Alpách, která vás zavede na vrchol Prisojniku (2547 m n. m.) skrz obrovské skalní okno, které je považováno za největší v Alpách. Ferrata je středně těžká a vyžaduje pevnou hlavu, zkušenost a vhodné vybavení. Ferrata je zajištěna ocelovým lanem, skobami a držadly, ale místy je také nutné použít vlastní lezeckou techniku. Ferrata nabízí nádherné výhledy na okolní vrcholy, jako jsou Razor, Jof Montasio, Kanin a Triglav.

Výstup na ferratu začíná u sedla Vršič (1611 m n. m.), kam se lze dostat autem nebo autobusem. Odtud se vydáte po značené cestě směrem k chatě Tičarjev dom (1620 m n. m.), kde se nachází nástup na ferratu. Ferrata začíná u rozcestí Sovna glava a pokračuje po strmé stěně s obtížností C/D. Ferrata je ihned od prvních úseků exponovaná a technicky náročnější. Vede po žebřících, kramlích a šikmých skalních průrvách, kde i s trochu větším batohem můžete mít problém se vejít. Po hodině lezení vám ferrata nabídne pohled na démonický rozmar přírody – obrovský skalní útvar ve tvaru lidské tváře.

Následuje kolmá, nesmírně odvážná, ale příkladně zajištěná lezecká pasáž a uprostřed nejstrmější části stěny průstup úzkým komínem. Zhruba v polovině stoupání se ferrata z pevné skály přesouvá na jemnou šotolinu. V tu chvíli se začne nad vámi otevírat gigantické skalní okno Predne okno (2100 m n. m.), kterým cesta prolézá. Povrch je opravdu nebezpečně drolivý a radost, kterou cítíte při prolézaní tak monumentálního útvaru, sráží strach z uklouznutí. Ohromná skalní brána protíná skalní stěnu a dovoluje zajímavý pohled do doliny Pišnice (údajně největší skalní okno v Alpách vysoké 80 m a široké 30 m).

Vzdušně a exponovaně přecházíte přímo oknem na jižní stranu hřebene, kde vás příjemně ohřeje slunce. Vpravo odbočuje stezka zpátky do sedla Vršič, po hřebeni se dá pokračovat dalších asi 200 výškových metrů na vrchol Prisojniku (2547 m n. m.). Ač Prisojnik není zdaleka nejvyšší horou v okolí, výhled je fantastický. Pohledu na desítky okolních vrcholů však jednoznačně dominuje sousední Razor (2602 m n. m.), který s Prisojnikem spojuje další ferrata Jubilejní cesta.

Sestup normálkou Cestu dolů už zvládnete bez jištění, tzv. normálkou to potrvá necelé 2 hodiny.

IMG_1163IMG_1176IMG_1224IMG_1236

 Via Italiana na Mangart

Ferrata Via Italia je jednou z nejodvážnějších a nejvzdušnějších cest na vrchol Mangartu, třetí nejvyšší hory Julských Alp. Tato ferrata byla vybudována italskou armádou po druhé světové válce jako způsob, jak se dostat na vrchol z italské strany, kde vedla státní hranice se Slovinskem. Ferrata vede severní stěnou Malého Mangartu a končí na hranici, odkud se pokračuje po slovinské zajištěné cestě na vrchol. Ferrata je velmi dobře zajištěna ocelovým lanem, skobami a držadly, ale je také velmi strmá, exponovaná a technicky náročná. Obtížnost je C/D a převýšení je 300 m.

Výstup začíná u parkoviště u jezera Lago di Fusine Superiore v Itálii, kde se dá zaparkovat auto. Odtud se vydáte po značené cestě č. 513/517A/517 do údolí Zadnjica, kterým protéká stejnojmenný potok. Cesta vede mezi chatami a pastvinami a nabízí krásné pohledy na severní stěnu Mangartu. Po asi 5 km dojdete k bivaku Nogara (1850 m n. m.), kde se nachází nástup na ferratu. Ferrata začíná rampou s obtížností A/B, která končí skalním otvorem. Odtud pokračujete po několika zúženích s obtížností C. Následují strmá místa s kramlemi a několik traverzů. Na konci ferraty vás ještě čeká jeden vzdušný a úzký traverz (B), který vás dovede na hranici s Slovinskem (2273 m n. m.). Zde se spojujete s pěší cestou, která vede k chatě Koča na Mangartskem sedlu (1906 m n. m.). Zde si můžete odpočinout, občerstvit se nebo přespat.

Od chaty Koča na Mangartskem sedlu pokračujete po slovinské zajištěné cestě na vrchol Mangartu (2679 m n. m.). Tato cesta je méně náročná než ferrata Via Italia, ale stále vyžaduje pevnou hlavu a vhodné vybavení. Cesta je zajištěna lanem a kovovými tyčemi, které slouží jako stupátka nebo rukojeti. Cesta je strmá a exponovaná a vyžaduje opatrnost. Cestou se dostanete na Malý Mangart (2647 m n. m.), odkud sestoupíte do sedla a pak vystoupáte úzkým a strmým hřebenem na vrchol Mangartu. Zde si můžete užít nádherné panorama Julských Alp

 

Via ferrata Via Italiana na MangartVia ferrata Via Italiana na MangartVia ferrata Via Italiana na MangartVia ferrata Via Italiana na Mangart

Úplně nová Via ferrata Mojstrana

Via ferrata Mojstrana je název pro dvě zajímavé a atraktivní zajištěné cesty, které se nacházejí nad vesnicí Mojstrana v Julských Alpách. Jedna je rodinná via ferrata Hvadnik-Kranjska Gora, která vede skrze úžasnou soutěsku s krásnými výhledy na Julské Alpy. Druhá je via ferrata Mojstrana, která je náročnější a dobrodružnější a nabízí výzvu pro zkušenější horolezce. Obě via ferraty mají společný a velmi krátký přístup ke stěně a vstup do lezeckých tras.

Pokud se chcete vydat na via ferratu Mojstrana, doporučujeme vám, abyste si vzali s sebou via ferrata set, lezecký postroj, lezeckou helmu a základní turistickou výbavu. Můžete si také pronajmout vybavení nebo si rezervovat průvodce. Doba trvání via ferraty je odhadována na 2 hodiny; přibližně 1,5 hodiny pro výstup a 30 minut pro sestup. Výškový rozdíl je 186 metrů.

Pokud máte zájem o via ferratu Mojstrana, můžete si také prohlédnout Slovinské alpské muzeum, které je jediným muzeem v zemi, které zachycuje historii a význam horolezectví ve Slovinsku prostřednictvím fotografií, vyvíjejícího se vybavení, příběhů a dalších zajímavých historických materiálů. Muzeum se nachází nedaleko od začátku via ferraty.

P8130146P8130149P8130164P8130176

Výstup Triglav z Trenty přes chatu na Doliču

Výstup na Triglav z Trenty je možný několika cestami, které se liší délkou, obtížností a krajinnou krásou. Jednou z nejlehčích a nejméně zajištěných cest je trasa z Trenty dolinou Zadnjica až k chatě Koča na Doliču, odkud se stoupá přes vápencovou náhorní plošinu až pod závěrečnou vrcholovou stěnu. Tato trasa je vhodná pro turisty, kteří nechtějí lezce po skobách a lanech, ale chtějí si užít klidné a malebné údolí s výhledy na okolní hory. Trasa je dlouhá asi 16 km a trvá asi 8 hodin.

Výstup začíná u parkoviště v obci Trenta, kde se dá zaparkovat auto. Odtud se vydáte po široké cestě pro auta do údolí Zadnjica, kterým protéká stejnojmenný potok. Cesta vede mezi chatami a pastvinami a nabízí krásné pohledy na severní stěnu Triglavu. Po asi 5 km dojdete na konec údolí, kde se cesta rozdvojuje. Vy pokračujete rovně po pohodlné cestě s nekonečným množstvím serpentin. Cesta je místy vysekaná do skály a je dostatečně široká, neboť se jedná o zásobovací cestu ke kasárnám z první světové války, jejichž zbytky se nacházejí ve výšce 2550 m n. m. Tam ale nedojdete. Po asi 3 km vystoupáte do sedla Dolič, kde se nachází chata Koča na Doliču (2151 m n. m.). Zde si můžete odpočinout, občerstvit se nebo přespat.

Od chaty Koča na Doliču pokračujete rovně po pěší cestě napříč suťovou plání směrem k vrcholu Triglavu. Cesta je velmi dobře značena červenými kroužky, čárkami a případně i šipkami s uvedením cíle vaší cesty Triglav nebo Planika. Takže si myslím, že za normální viditelnosti nelze zabloudit. Po asi 2 km dojdete k chatě Dom Planika (2401 m n. m.), kde končí chodecká část výstupu.

Z chaty Dom Planika začíná poslední část výstupu, která je již náročnější a vyžaduje pevnou hlavu a vhodné vybavení. Zde je nutné použít horolezeckou helmu a ferratový set, neboť cesta je zajištěna lanem a kovovými tyčemi, které slouží jako stupátka nebo rukojeti. Cesta je strmá a exponovaná a vyžaduje opatrnost. Cestou se dostanete na Malý Triglav (2725 m n. m.), odkud sestoupíte do sedla a pak vystoupáte úzkým a strmým hřebenem na vrchol Triglavu (2864 m n. m.). Zde si můžete užít nádherné panorama Julských Alp a vyfotit se u slavného Aljaževeho stolpu.

P7150038P7150039P7150056P7150077

Výstup na Triglav, tentokrát z doliny Vrata

Výstup na Triglav z doliny Vrata přes Tominškovu pot je jednou z nejpopulárnějších a nejkrásnějších cest na nejvyšší horu Slovinska. Je to však také náročný výkon, který vyžaduje dobrý fyzický stav, pevnou hlavu a vhodné vybavení. Tato cesta je zajištěna ocelovým lanem a skobami, takže je nutné použít horolezeckou helmu a ferratový set. Výstup trvá asi 5 a půl hodiny a nabízí úžasné výhledy na severní stěnu Triglavu, údolí Vrata a okolní vrcholy Julských Alp.

Výstup začíná u chaty Aljažev Dom (1015 m), kde se dá zaparkovat auto. Odtud se vydáte po kamenité cestě jižně k pomníku padlým partyzánům, kde odbočíte vlevo na Tominškovu pot. Po chvíli prudkého stoupání lesem dorazíte k prvnímu jištěnému úseku, který je označen číslem 14 (úseky jsou číslovány odshora dolů). Následuje série strmých stěn, skalních prahů a hřebenů, které jsou zajištěny lanem a skobami. Některé místa jsou velmi exponovaná a vyžadují opatrnost. Po dvou hodinách vystoupáte na suťové pole, kde se spojuje s cestou Cez Prag. Zde končí první část ferratového výstupu.

Druhá část ferratového výstupu začíná u chaty Triglavski dom na Kredarici (2515 m), kam dojdete po pěší cestě napříč suťovou plání. Zde si můžete odpočinout, občerstvit se nebo přespat. Od chaty sestoupíte do malého sedla a pak začnete stoupat ke skalní stěně, kde začíná druhá ferratová část výstupu. Zde je opět nutné použít ferratový set a helmu. Cesta je zajištěna lanem a kovovými tyčemi, které slouží jako stupátka nebo rukojeti. Cestou se dostanete na Malý Triglav (2725 m), odkud sestoupíte do sedla a pak vystoupáte úzkým a strmým hřebenem na vrchol Triglavu (2864 m). Zde si můžete užít nádherné panorama Julských Alp a vyfotit se u slavného Aljaževeho stolpu.

Sestup z vrcholu můžete provést stejnou cestou nebo zvolit jinou variantu, například cestou Cez Prag nebo Bambergovou potí. V každém případě si dejte pozor na protijící lezce, počasí a své schopnosti. Výstup na Triglav přes Tominškovu pot je nádherný zážitek, který si jistě zapamatujete.

Triglav přes Tomiškova potTriglav přes Tomiškova potTriglav přes Tomiškova potTriglav přes Tomiškova potTriglav přes Tomiškova pot

Via ferrata Divisione Julia na Visoki Kanin

Výstup na Visoki Kanin je pěknou vysokohorskou túrou v Julských Alpách, která nabízí nádherné výhledy na okolní hory, jezera a moře. Visoki Kanin je nejvyšší vrcholem horské skupiny Kanin, která leží na hranici mezi Slovinskem a Itálií. Na italské straně se nachází jediný ledovec v Julských Alpách, který je viditelný z vrcholu. Výstup na Visoki Kanin je možný několika cestami, které se liší délkou, obtížností a krajinnou krásou.

Jednou z nejpopulárnějších a nejjednodušších cest je využít lanovku z Bovce, která vás vyveze na horní stanici pod Prestreljenikem (2202 m n. m.). Odtud se vydáte po značené cestě směrem k vrcholu Visoki Kanin. Cesta je lehká a nenáročná a trvá asi 2 hodiny. Cestou si můžete prohlédnout slavné skalní okno v masívu Prestreljenik, které je symbolem Kaninu. Z vrcholu Visoki Kanin (2587 m n. m.) se otevírá úžasný panoramatický pohled na Dolomity, Jaderské moře, Triglavský národní park a Kaninský ledovec. Sestup z vrcholu můžete provést stejnou cestou nebo zvolit jinou variantu, například cestou k chatě Petra Skalarja (2260 m n. m.) a odtud k horní stanici lanovky.

Pokud chcete zažít více dobrodružství a výzev, můžete se pokusit o celkový přechod hřebene Kaninu po hraničním hřebeni. Tento přechod je časově i fyzicky velmi náročný a vyžaduje dobré počasí, orientační schopnosti a horolezecké vybavení. Přechod začíná u horní stanice lanovky a pokračuje po hřebeni přes vrcholy Veliki Kanin (2587 m n. m.), Prestreljenik (2499 m n. m.), Škrbina (2448 m n. m.), Visoki Kanin (2587 m n. m.), Mali Kanin (2443 m n. m.), Cima di Terra Rossa (2439 m n. m.) a Monte Canin (2587 m n. m.). Cesta je velmi exponovaná, strmá a obtížná a trvá asi 10-12 hodin. Z Monte Caninu sestoupíte po italské straně do údolí Val Resia, kde se nachází vesnice Sella Nevea (1195 m n. m.). Odtud se musíte dopravit zpět do Bovce.

Visoki KaninVisoki KaninVisoki KaninVisoki Kanin

 

Via ferrata na Vis Jof Fuart

je nádherná horská cesta, která vede po východním hřebeni této mohutné hory v Julských Alpách. Ferrata je pojmenována po Anita Goitan, která byla první ženou, která vystoupila na vrchol Vis Jof Fuart v roce 1928. Ferrata je středně těžká a nabízí úžasné výhledy na okolní vrcholy, jako jsou Jof Montasio, Kanin, Madri dei Camosci a Cima di Riofreddo. Ferrata je zajištěna ocelovým lanem, skobami a držadly, ale vyžaduje pevnou hlavu a vhodné vybavení.

Výstup na ferratu začíná u horní stanice lanovky z Sella Nevea, která vás vyveze na sedlo pod Prestreljenikem (2202 m n. m.). Odtud se vydáte po značené cestě směrem k chatě Guido Corsi (1874 m n. m.), kde se nachází nástup na ferratu. Ferrata začíná u Forcelly di Riofreddo (2271 m n. m.), kde se odpojuje od normální cesty na Vis Jof Fuart. Ferrata pokračuje po hřebeni přes vrcholy Madri dei Camosci (2503 m n. m.), Torre (2463 m n. m.) a Innominata (2463 m n. m.), kde se nachází nejtěžší úsek ferraty s obtížností C. Ferrata pak klesá do sedla mezi Innominatou a Vis Jof Fuart (2440 m n. m.), kde se opět spojuje s normální cestou. Odtud je možné pokračovat po nezajištěné cestě na vrchol Vis Jof Fuart (2666 m n. m.), odkud se otevírá krásný panoramatický pohled na Julské Alpy.

Sestup z vrcholu můžete provést stejnou cestou nebo zvolit jinou variantu, například cestou k chatě Pellarini (2040 m n. m.) a odtud k horní stanici lanovky nebo cestou k Forcelle del Vallone (2271 m n. m.) a odtud k chatě Corsi.

Cesta k pramenům smaragdové řeky

Pokud hledáte nezapomenutelný zážitek v srdci Julských Alp, neváhejte a vydejte se na cestu k pramenu řeky Soči. Tato řeka, které místní říkají „dcera hor“, je známá svou nádhernou modrozelenou barvou, která se zrodila v podzemním jezeře pod sedlem Vršič. Na tomto místě, zvaném Izvir Soče, se otevírá pohled do jednoho z nejmagičtějších koutů Evropy.

Cesta k pramenu Soči není pro slabé povahy. Musíte překonat 49 serpentin cesty na Vršič, která je nejvyšším silničním průsmykem ve Slovinsku. Zde zabočíte doleva a dojedete k turistické chatě Koča pri Izviru Soče, kde zaparkujete auto. Odtud vás čeká asi 15 minut chůze po označené poti, která je v horní části zavarovaná s kliny a jeklenicami. Budete potřebovat pevnou obuv a dobrou fyzickou kondici.

Vaše úsilí se však vyplatí, když dorazíte k místu, kde se Soča rodí. Uvidíte podzemní jezero s tyrkysovou vodou, která vytéká skrze úzkou soutěsku a padá do 10 metrů vysokého vodopádu. Zde začíná 138 km dlouhá cesta Soči skrze Julské Alpy až k Benátské zátoce, kde se vlévá do moře. Budete obdivovat sílu a krásu této řeky, která je domovem mnoha živočichů a rostlin.